Blog

    Zubní kámen a parodontitida u psa: příznaky, které nesmíte přehlédnout

    Zubní kámen a parodontitida u psa: příznaky, které nesmíte přehlédnout

    Nepříjemný zápach z tlamy, mírně zarudlé dásně, trocha žmoulání jídla — spousta majitelů to bere jako běžnou součást psího stáří. Realita je jiná: podle dostupných veterinárních studií trpí nějakým stupněm parodontálního onemocnění zhruba 44 až 85 % psů starších tří let, s vyšším výskytem u malých a trpasličích plemen. Jde tak o zdaleka nejčastější zdravotní problém, se kterým se v naší ordinaci setkáváme.

    Jak zubní kámen vzniká

    Na zubech se neustále tvoří tenký povlak — zubní plak — složený z bakterií, zbytků slin a potravy. Pokud se pravidelně neodstraňuje čištěním, postupně mineralizuje a mění se v tvrdý zubní kámen, který se běžným kartáčkem už nedá odstranit. Kámen dráždí dáseň, ta se zanítí (gingivitida) a bez zásahu zánět postupuje hlouběji — do závěsného aparátu zubu. Tomu se říká parodontitida a je to už nevratné poškození.

    Příznaky, kterých si všímat doma

    • výrazný, trvalý zápach z tlamy
    • zarudlé, oteklé nebo krvácející dásně (např. na hračce, misce)
    • žlutohnědý povlak na zubech, hlavně u krčku
    • viklavé zuby nebo obnažené zubní krčky
    • pes se vyhýbá tvrdému krmivu, žmoulá jídlo na jednu stranu
    • zvýšené slinění

    Tyto příznaky se rozvíjejí postupně a pes je dlouho aktivně neukazuje — zvířata bolest v tlamě přirozeně skrývají.

    Proč to není jen kosmetický problém

    Zanedbaná parodontitida neznamená jen ztrátu zubů. Bakterie z postižené dásně se mohou přes krevní řečiště dostávat do dalších orgánů a zatěžovat srdeční chlopně, ledviny nebo játra — zejména u starších pacientů, kde už tyto orgány mají menší rezervu. Proto se na dentální zdraví díváme jako na součást celkového zdravotního stavu psa, ne jako na izolovaný problém s tlamou.

    Jak se parodontální onemocnění řeší

    V raných fázích (gingivitida) často stačí odborné odstranění zubního kamene ultrazvukem v celkové anestezii, doplněné vyšetřením pod dásní a v indikovaných případech intraorálním RTG/CBCT snímkem, který odhalí i změny pod povrchem, jež nejsou vidět pouhým okem. U pokročilé parodontitidy už bývá nutná parodontální chirurgie nebo extrakce nezachranitelných zubů. Více o tom, jak zákroky probíhají, najdete na stránce Zákroky a podrobnosti o jednotlivých onemocněních v sekci Onemocnění.

    Jak parodontálnímu onemocnění předcházet

    Nejúčinnější prevence je pravidelné čištění zubů doma v kombinaci s pravidelnou kontrolou u veterinárního stomatologa — ideálně dřív, než se objeví viditelné příznaky, protože v tu chvíli už onemocnění zpravidla nějakou dobu probíhá. Praktické rady pro domácí péči shrnujeme na stránce Jak se starat o chrup psa.


    Pozorujete u svého psa některý z popsaných příznaků? Objednejte se na vyšetření dutiny ústní přes náš rezervační systém nebo telefonicky na +420 737 168 324.

    Máte dotaz na veterinární stomatologii?

    Další články

    Zlomený zub u psa: záchrana, nebo trhání?

    Ulomený špičák po kousání klece nebo prasklý zub od kamene — zlomené zuby patří k nejčastějším psím úrazům. Kdy zub zachránit a kdy raději vytrhnout? Rozhoduje hloubka poškození.

    Zpět na blog