Zubní kámen a parodontitida u psa: příznaky, které nesmíte přehlédnout
Zubní kámen a parodontitida u psa: příznaky, které nesmíte přehlédnout
Nepříjemný zápach z tlamy, mírně zarudlé dásně, trocha žmoulání jídla — spousta majitelů to bere jako běžnou součást psího stáří. Realita je jiná: podle dostupných veterinárních studií trpí nějakým stupněm parodontálního onemocnění zhruba 44 až 85 % psů starších tří let, s vyšším výskytem u malých a trpasličích plemen. Jde tak o zdaleka nejčastější zdravotní problém, se kterým se v naší ordinaci setkáváme.
Jak zubní kámen vzniká
Na zubech se neustále tvoří tenký povlak — zubní plak — složený z bakterií, zbytků slin a potravy. Pokud se pravidelně neodstraňuje čištěním, postupně mineralizuje a mění se v tvrdý zubní kámen, který se běžným kartáčkem už nedá odstranit. Kámen dráždí dáseň, ta se zanítí (gingivitida) a bez zásahu zánět postupuje hlouběji — do závěsného aparátu zubu. Tomu se říká parodontitida a je to už nevratné poškození.
Příznaky, kterých si všímat doma
- výrazný, trvalý zápach z tlamy
- zarudlé, oteklé nebo krvácející dásně (např. na hračce, misce)
- žlutohnědý povlak na zubech, hlavně u krčku
- viklavé zuby nebo obnažené zubní krčky
- pes se vyhýbá tvrdému krmivu, žmoulá jídlo na jednu stranu
- zvýšené slinění
Tyto příznaky se rozvíjejí postupně a pes je dlouho aktivně neukazuje — zvířata bolest v tlamě přirozeně skrývají.
Proč to není jen kosmetický problém
Zanedbaná parodontitida neznamená jen ztrátu zubů. Bakterie z postižené dásně se mohou přes krevní řečiště dostávat do dalších orgánů a zatěžovat srdeční chlopně, ledviny nebo játra — zejména u starších pacientů, kde už tyto orgány mají menší rezervu. Proto se na dentální zdraví díváme jako na součást celkového zdravotního stavu psa, ne jako na izolovaný problém s tlamou.
Jak se parodontální onemocnění řeší
V raných fázích (gingivitida) často stačí odborné odstranění zubního kamene ultrazvukem v celkové anestezii, doplněné vyšetřením pod dásní a v indikovaných případech intraorálním RTG/CBCT snímkem, který odhalí i změny pod povrchem, jež nejsou vidět pouhým okem. U pokročilé parodontitidy už bývá nutná parodontální chirurgie nebo extrakce nezachranitelných zubů. Více o tom, jak zákroky probíhají, najdete na stránce Zákroky a podrobnosti o jednotlivých onemocněních v sekci Onemocnění.
Jak parodontálnímu onemocnění předcházet
Nejúčinnější prevence je pravidelné čištění zubů doma v kombinaci s pravidelnou kontrolou u veterinárního stomatologa — ideálně dřív, než se objeví viditelné příznaky, protože v tu chvíli už onemocnění zpravidla nějakou dobu probíhá. Praktické rady pro domácí péči shrnujeme na stránce Jak se starat o chrup psa.
Pozorujete u svého psa některý z popsaných příznaků? Objednejte se na vyšetření dutiny ústní přes náš rezervační systém nebo telefonicky na +420 737 168 324.
Máte dotaz na veterinární stomatologii?